Na UMT se opět přepisovaly dějiny!
Ano, neboť přesně v souladu s mottem SG Jiskry v záhlaví jejího nezávislého a pravdomluvného webu, že není důležité zúčastnit se, ale zvítězit, tentokrát a asi úplně poprvé v dějinách kopané, opravdu zvítězili všichni!
Jestli jsme v souvislosti s úspěšnou výpravou do Vilzingu zmiňovali dětskou knihu s pera francouzkého autora, Mikulášovy patálie, nenašli bychom tentokrát příhodnější příměr k tomu, co se v páteční podvečer dělo na "umělce", než slavnou scénu z již kultovního a Oscarem ověnčeného snímku americké provenience, kdy sedí Forrest Gump na zastávce autobusu a vypráví svůj dojemný životní příběh a lidé mezi tím přicházejí, naslouchají a pak zase odjíždějí, objeví-li se jejich spoj a stejně nebo alespoň podobně to probíhalo na emočně vyhroceném tréninkovém klání seniorů z chodské metropole a blízkého okolí!
Po solidním předzápase prvního týmu proběhlo opět nervydrásající losování a začalo se hrát. Po odehrání notné porce okulahodící a dechberoucí stařečkovské kopané se objevil opozdilec a manager mezinárodních tiskových konferencí, Toni "Anton aus Tirol" Vlček, který pravděpodobně poskytoval informace o předchozím předzápase Bildu či Sportschau a jako lichý se "dolosovával", ke komu asi? Bingo! Kdo tipoval, že do družiny náčelníka SG, tipoval opět správně. Pak se zranila univerzální opora Koubič a za další chvíli přichází další opozdilec a nikdo menší než pocinovický ofenzivní zázrak, Berry Bočanů!
Jak vidno, kádry se měnily, ale napětí, které se dalo krájet, však zůstávalo a s každou vteřinou navíc houstlo!
Oranžoví šli několika náhodnými slepenými góly většinou v podání agilního a nejen sobě nebezpečného "Pelého" Pelešky za zdatné podpory o svou čest bojujícího a černou statistickou sérii konečně pokořit toužícího Pavlíčka do vedení a to byla ta správná voda na mlýn pro mistrnou zdržovací taktiku náčelníka a spol.
"Musíme rozsvítit světla, pět minut pauza a jedeme dál!"
"Musím zjistit, jak dlouho se ještě bude hrát, tři minuty pauza a zase na to vlítnem!" A tak dále a tak podobně!
Rozpumpované dělníky nejen umělohmotných pažitů to však nevyvedlo z míry a začali tedy přeřazovat s postupujícím časem na stále vyšší a vyšší rychlostní stupně a když už byli až u dvojky, začali soupeři milí přestávat stíhat a jejich obranná hráz vybudovaná na písku se začala hroutit jako domeček z karet a po dalším mocném úderu, vlastně již rány z milosti, tedy smrtící pohotové střele Jirky "Ravanelliho" Paloviče zakončujícího bleskovou kombinaci na jeden dotek po ose Boča-Kruml- Rejthar-Bombala, vyrazil náčelník gardy směr okna lokálu U Filuty a počal pískat jako Jirka Stivínů na koncertě a skákat na okno jako vla&scar on;tovička po masařce a prosebně, jakoby se vlk snažil vetřít do přízně bázlivým kůzlátkům úpěnlivě volal:
"Pompi, Pompíčku, řekni, že už odbila osmá?"
Ale Pompi se zadumán zaobíral myšlenkou, co "šoupne do placu" na závěrečnou staré gardy, zda kozu či vietnamské rochně, nic nezaregistroval a tak zlomený náčelník po uplynutí dalších nejméně tří minut, k tomu jím určených, přišel se svěšenou hlavou a zdrceně oznámil, že se nějaká ta minuta ještě nejspíš odehraje.
Kulatého nesmyslu se v tuto chvíli zmocnil snajpr z nejpovolanějších, Berry, a zatloukl poslední hřebíček do rakve Oranžových!
Je jasné, že napříště se zápasy staré gardy bez přítomnosti státního notáře, placeného časoměřiče a sociálního pracovníka s geriatrickou specializací asi neobejdou.
Ale na druhou stranu, fotbal bez emocí není vlastně už ani fotbal, no a vo tom to asi tak nějak je!
Zelení vs. Oranžoví 8:8, ale možná taky 7:5 anebo taky 6:7 nebo....
Zelení:
Csulák - Major, Bombala, Kruml Z., Rejthar, Palovič, Bočan
Oranžoví:
Rybár I. - Brichcín, Vlček, Pejsar, Pavlíček, Koza, Peleška
SG