Kalendář

<< říjen 2017 >>
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          

Novinky

 

 

Sledujte aktuality z fotbalu na Tipsport.cz 

On-line vstupenky na Viktorii Plzeň [›] 

Nový web Jiskry Domažlice [›]

  

 

 

 

 

Domažlický FOTBAL



Ten pocit, kdy mi bylo sděleno: Teď uhrajete čtyři body! cítím ještě dneska. Takové věci v sobě nosím.

Strakonice/ Trenér SK Strakonice 1908 Jaroslav Voříšek ustál se ctí tlak, který na něj po nevydařeném úvodu divizní sezony vytvořilo vedení klubu.

Překonal krizi, do které jím vedený tým upadl, a začal sklízet sladkou odměnu. Přišly dobré výsledky, jeho svěřenci předváděli pohledný fotbal.

Hodnocení divizní půlsezony je pro kouče Jaroslava Voříška příjemné.


Připomenu vám jedno datum: úterý 4. září.To bude asi ten den, kdy jsem dostal nůž na krk, ne?

Přesně tak. Dostal jste tehdy za úkol získat ze dvou nadcházejících zápasů doma s Vejprnicemi a na hřišti vedoucích Votic minimálně čtyři body.Z úvodních pěti zápasů jsme získali jen čtyři body. Proto se ani nedivím, že přišla nějaká výstraha. Jak se později ukázalo, asi k něčemu byla. Měli jsme velice špatný začátek, i když po výhře s Bzovou se zdálo, že mužstvo bude dobře fungovat. Ale bohužel v následujících duelech jsme to vítězství nedokázali potvrdit.

Jak dlouho vám ten úkol ležel v hlavě?Já nad takovými věcmi vždycky dlouho přemýšlím, špatně se mi spí, nosím to v sobě dlouho. Ten pocit, kdy mi bylo sděleno: Teď uhrajete čtyři body! cítím ještě dneska. Hráčům patří dík za to, že jsme nakonec tam, kde jsme.

Hodnotíte to s odstupem času jako přínosné?Že by to mělo nějaký význam pro mě, že bych musel něco příliš měnit, to ani ne. Hráči si však uvědomili, o co hrají, že ty výsledky jsou opravdu špatné. Když ne na nás trenéry, tak na hráče to určitě nějaký vliv mělo.

Měl jste tehdy pohovor s vedením klubu. Čekal jste, že něco takového přijde? Asi jste to tušil...Už když jsme jeli z utkání z Prachatic, k nějaké domluvě došlo a věděl jsem, že budou následovat nějaké – v uvozovkách – sankce. Hned následující týden jsme dostali toto ultimátum. Takže jsem to už předpokládal.

Co se vám honilo hlavou, když jste se dozvěděl, že musíte uspět kromě Vejprnic i na hřišti v té době suverénních Votic?To je trenérský život, ten se skládá z úspěchů a neúspěchů. Prodělali jsme v té době neúspěchy. Samozřejmě jsme chtěli uspět a začít úspěšnou sérii vítězných utkání. I když to nebyl lehký úkol. Porazit doma Vejprnice bylo reálné, ale získat bod ve Voticích? To nevypadalo příliš dobře. Ale každý soupeř je  hratelný, začíná se od nuly. Nakonec jsme získali dva body navíc.

Jak moc jste věřil, že se to podaří?Prostě jsem věřil, že se to podaří.

Opravdu reálně, nebo jen ve skrytu duše?Byl jsem připravený, že pokud doma neuspějeme s Vejprnicemi, tak vrátím věci a odejdu. Ale podařilo se vyhrát, i když to bylo hodně hektické. Pak jsem si říkal: ano, jedeme na vedoucí Votice s výborným mančaftem. Ať se teď ukáže, zda na to hráči mají, či ne. Pak už jsem docela i věřil, že ten bod tam uděláme.

Tyto dvě výhry, to byl klíčový okamžik podzimu. Řekněte, jak to, že Strakonice po těch mizerných výkonech dokázaly porazit lídra?Tým se během úvodních zápasů sehrával, po tom pátém utkání se také srovnala obranná lajna, která potom hrála prakticky nezměněna. Hrála velice dobře. Mužstvo pak začalo hrát dost kolektivně, začalo bojovat a dařilo se. Přišlo i trochu štěstí.

Co jste cítil po tom vyhraném utkání?Řekl jsem si: Tak! Teď se to povedlo a já tady asi nějakou dobu zůstanu a my – budu mluvit i za asistenta Josefa Tisota – tady ještě něco dokážeme. Viděli jsme, že to v těch hráčích je. Věřil jsem, že od toho zápasu už to půjde.

Ve Voticích rozhodl Petr Dolejš, klíčový hráč celého podzimu...Když se mě někdo ptá na strakonický fotbal, tak říkám: to zlepšení bylo nejen v kolektivním pojetí. Naše výkony jsou podložené hlavně individuálními výkony hráčů jako jsou Petr Dolejš a Patrik Káník. Kolem nich se hra neustále odvíjela. Vytvořili spoustu šancí, stříleli góly.

Na hřišti Motorletu jste hráli bez Petra Dolejše a ta absence byla znát. Museli jste měnit způsob hry.Určitě. Naštěstí ta absence nebyla tak dlouhá. Hráčů jeho typu je v divizi málo, velmi špatně se nahrazuje. Petr má budoucnost a mluvím už asi dopředu – je možné, že tady na jaře nebude pokračovat.

Problémem, který přetrval z minulé sezony, bylo střílení gólů. Hlavně na začátku soutěže. Ti, od kterých se to nejvíce čekalo, útočníci, se dlouho nemohli prosadit. Ke konci se ale rozstříleli. Přišlo to asi s tou pohodou, která zavládla po výhře ve Voticích, že? Rozhodně. My jsme v několika zápasech, kdy jsme prohráli o gól, nastřelili tyč, břevno, nedali jsme vyložené šance. Máte dvě tři příležitosti, které nedáte, a to se pak samozřejmě projeví. Nakonec se ti hráči rozstříleli. Nemáme však vyloženého kanonýra.

Neuvažoval jste třeba o tom, že byste Patrika Káníka, typického zakončovatele, který hrál v záloze, vrátil zpět do útoku? Předchozí sezonu dával ty góly právě on.Vzhledem k tomu, že jsme neměli k Benediktovi zrovna ten vhodný typ středního záložníka – Koubek se po zranění nedostal do té správné formy a Cibulka začal hrát předstopera – dopadlo to tak, že tu pozici tvůrčího hráče jsme museli vyplnit Patrikem, coby nejzkušenějším. Útok jsme tedy museli doplnit jiným hráčem. Přišel Chvosta, který hrál ve dvojici s Hovorkou, občas nastoupil i Michal Káník, absolutně bez tréninku. Jeho účast byla přínosná, hlavně v těch posledních zápasech, kdy dal vítězný gól a měl i gólové přihrávky, které rozhodly.

Jestliže jste měli problémy v ofenzivě, pak na druhou stranu jste ale musel být spokojený s defenzivou. Ta pracovala perfektně. Souhlasíte? Ze záložníka Cibulky jste udělal předstopera, Hajdušek se stále zlepšuje, novic Petr také hned zapadl. A pak nenápadný muž obranné řady Svoboda.Příchod Martina Petra vidím jako velmi pozitivní věc, typ tohoto fotbalisty se mi velice líbí. Je to hráč, který dokáže i zaútočit. S jeho výkony jsem byl velice spokojený. Zdeněk Svoboda zachyboval za celou sezonu pouze jednou, jeho fatální chyba v duelu s béčkem Žižkova nás připravila o bod. Ale jinak je to spolehlivý hráč, to místo stopera je přesně pro něho. Cibulka je spíše defenzivní typ a kvůli tomu, že zatím nemá tvůrčí schopnosti směrem dopředu, mu také víc sedí místo v obraně. A Hajdušek? Už na konci podzimní části minulé sezony se na kraji obrany chytil a předváděl tam výborné výkony. Pokud hraje jednoduše, je schopen ubránit jakéhokoliv hráče. Potřebuje ale ještě získat zkušenosti a víc klidu. Zmíním ještě Zacha, který po svém příchodu v průběhu soutěže naskočil coby krajní bek, později jsem ho použil jako krajního záložníka. Na začátku odehrál dobré zápasy, i když ke konci šly jeho výkony trošku dolů.

V porovnání s loňským ročníkem je vidět posun směrem vzhůru. Přesto, kde má tým největší rezervy?Stále ještě postrádám klasického špílmachra, který by dokázal tým usměrňovat, okolo kterého by se točila hra. Takový hráč se velice špatně shání. A takového hráče my nemáme. Dále musíme určitě zlepšit defenzivu, dávat víc branek a ještě více zatraktivnit hru.

Narazil jste na roli špílmachra. Neměl ji plnit Rostislav Dolejš, který přišel v létě?U něho se projevilo velké tréninkové manko zaviněné zraněním. Je to hráč, který má své kvality. Ale dlouhou dobu nehrál. Musel by se fotbalu více věnovat. Bohužel je pracovně hodně vytížený. Ukázal, že to fotbalista je, ale práce a zdraví mu nedovolily hrát naplno. A nejsem si také jistý, jestli by vzhledem ke zranění kotníku vydržel plné tréninkové nasazení.

Jaký byl pro vás nejlepší a naopak nejhorší moment podzimu?Nejlepší utkání? Určitě vítězství ve Voticích. Dále ta utkání doma, kdy jsme s Admirou vyhráli 4:1, Domažlice jsme porazili 3:1. Velice si cením i prvního vítězství venku s Bzovou. Dobré výsledky jsme udělali v Jankově i na Doubravce, i když ty zápasy nebyly herně příliš vydařené. Jako nepovedené vidím domácí duely s Třeboní, se Žižkovem B, které jsme oba prohráli 0:1. A pak poslední duel s Klatovy – to bylo nepovedené utkání, hráči už měli konec sezony, někteří byli dost unavení. Podzim jsme vlastně dohrávali ve třinácti hráčích. Oslabilo nás i zranění Nouska hned ve třetím kole. Milanovi přeji, aby se co nejrychleji uzdravil a vrátil se k fotbalu.

Vy jste zmínil dvě vítězná utkání s posledními dvěma týmy tabulky – s Jankovem a s Doubravkou. Ale v obou jste se báli o výsledek. Přece jen, mužstvo už je zkušenější, to by se nemělo stávat, ne?To by se stávat nemělo, přesto se to pořád stává.  Je to  v hlavách hráčů, v psychice.

Tím jste opět potvrdili, že umíte spíše zahrát na silnější soupeře.Jakmile se přizpůsobíme těmto kvalitou horším celkům, je to špatné. Dařilo se nám proti těm lepším, protože jsme hráli zezadu na brejky, na což máme vhodné typy hráčů. Jakmile přijde soupeř, který brání v deseti lidech, odkopává míče, hraje na brejky, s ním se nám hraje špatně. Dělá nám problém, když se musíme prosadit jeden na jednoho, tvořit. Na to nemáme tolik vhodných typů hráčů.

Udrží se současný tým pohromadě? Zatím jsou jisté odchody Rostislava Dolejše a Adama, který se vrací do Dynama.Základ určitě zůstane, pokud se podaří prodloužit hostování – to se týká Benedikta, Chvosty, Zacha, Petra, Grossmanna a Hovorky. Máme nahráno pětadvacet bodů.  Pokud se nám podaří přidat v úvodu jara další body, tak můžeme pracovat na podobě mužstva  pro příští sezonu. Nejen do přípravy, ale i na přípravná utkání bude z dorostu přibráno několik hráčů. Vedení se také bude snažit přivést nějaké posily. Především nahradit Petra Dolejše, pokud odejde.

V rozhovoru pro Deník, v němž jste v létě hodnotil minulou sezonu, jste uvedl, že vaším úkolem bude zatraktivnit hru. Povedlo se to podle vašeho názoru? Jste spokojený?Pořád je co vylepšovat, pořád to ještě nebylo to, co bych si představoval. Ale v některých duelech, hlavně doma, třeba s Admirou, Domažlicemi či Vejprnicemi, se bylo na co dívat. Ale stále je tam řada chyb, které musíme odstranit nebo se snažit udělat jich co nejméně. Pokud bude mužstvo hrát s nasazením, bojovností, v rychlosti, předvádět rychlé kombinace na dva doteky a bude dávat hodně gólů, bude náš fotbal atraktivní a budou chodit diváci.

Právě to, že fanoušci nechodili na Křemelku v příliš velkém počtu, mě překvapilo. Sám jste zmínil, že řada střetnutí byla atraktivních. Dávali jste hodně branek, vozili jste body zvenku. Proč si myslíte, že i přesto nepřišli?To asi patří ke Strakonicím. Nejsem si jistý, jestli by chodili, i kdybychom hráli o první druhé místo. Možná o pár desítek víc. Ale nevím, zda by se to rapidně zlepšilo. Já však věřím, že pokud budeme předvádět co nejvíce atraktivní fotbal, lidé přijdou.

Teď  máte volno, ale už za tři týdny začínáte zimní přípravu. Jak bude vypadat?Protože ze zimy žije fotbalista celý rok, bude náročná. Úvod bude opět kondiční. Budeme trénovat třikrát čtyřikrát v týdnu, využívat umělku, posilovnu, bazén... Celý leden to bude ta hrubá příprava. Od vedení mám přislíbené soustředění na Šumavě. Budu rád, když budeme moct vyrazit na běžky. Máme domluveno spoustu kvalitních zápasů.

A kam budou Strakonice útočit na jaře?Chtěl bych pokračovat v dobrých výkonech. Rozhodně nechci spoléhat na to, že máme nahráno dvacet pět bodů a jaro odehrát tak, že jím pouze proplujeme. Určitě chceme i nadále hrát v  těch patrech, kde se nyní nacházíme.

Miloš Vrátný

Přidat příspěvek

Příspěvky

Dosud nikdo nepřidal žádný příspěvek.